Únor 2014

Čmáravý koutek - čarodějka Evelyn

11. února 2014 v 8:33 | Taive |  Má tvorba
Poučila jsem se. Před deseti dny jsem bláhově slibovala, co všechno sem dodám do týdne. No, nestalo se. Teď už vím, že sliby chyby a příště využiju výslechovou taktiku mlžení a zatloukání. Moje schopnost organizovat si čas, inspirační i technické zdroje je tristní.
Takže, co že je to tu k vidění za potvoru? Můj amatérský pokus o portrét mé milé Evelyn. Vy ho nebudete ušetřeni, ale před ní ho hodlám důsledně zapřít, vážně se bojím otrávených jehlic v matraci. :-D Z důvodu beznadějného technického zázemí tu vidíte tuhle nevystínovanou nedomrlinu. Věnuji balíček gumových medvídků tomu, kdo mě naučí s fotoshopem, nebo aspoň vyrazí vyhrožovam mému skeneru s baseballovou pálkou.


(druhá, přeci jen lépe naskenovaná verze)

Mějte se pěkně a prohánějte múzy.

Taive

Mycelium: Jantarové oči - Vilma Kadlečková

6. února 2014 v 16:16 | Taive |  Četla jsem















Dnes tu nejsem proto, abych se pokoušela o recenzi. To slovo totiž v sobě tak nějak implicitně zahrnuje povinnost kritiky. Postřehů, co všechno dané dílo sráží, co všechno by se dalo udělat lépe. Já nic takového nemám v úmyslu. Tentokrát nemám pražádnou motivaci a vůbec žádné podklady pro jakékoli negativní hodnocení. Můžu jen zcela banálně konstatovat, že jsem uchvácena. Netroufám si hodnotit, která kniha by se měla dostat do čela žebříčku těch nejlepších vydaných v právě uplynulém roce, na to přeci jen nejsem dostatečně sečtělá. Pro mě osobně představuje ale Mycelium jednu z nejlepších knih, které jsem kdy měla tu čest otevřít. V tomto článku bych vás chtěla pozvat na procházku po tom, co by podle mě měla obnášet skvělá literatura. Neštítíte-li se chvalozpěvů, račte dále.

Enderova hra - aneb jak zabít potenciál a emoce snadno a rychle

2. února 2014 v 20:24 | Taive |  Viděla jsem, slyšela jsem

Enderova hra Orsona Scotta Carda je knihou nacpanou emocemi a napětím až k prasknutí. I kdybyste toužili být velmi kritičtí, jen těžko jí můžete vytknout nedostatek silných postav, vývoje a k nesnesení napnuté gradace finále. Z filmu na motivy první knihy Enderovy ságy na vás zato tato potenciální zklamání vyskočí pro jistotu všechna, snad aby to hezky kontrastovalo s papírovou předlohou. Ano, filmy podle knih se posuzují jen těžko. Já se ale nikdy nepokládala za hnidopicha, neschopného uznat kvality filmu jen proto, že se odchýlil od předlohy. Pokud ovšem film nějaké kvality má. A v Enderově hře se jakékoli klady hledají jen velmi obtížně.