Četla jsem

Mycelium: Jantarové oči - Vilma Kadlečková

6. února 2014 v 16:16 | Taive















Dnes tu nejsem proto, abych se pokoušela o recenzi. To slovo totiž v sobě tak nějak implicitně zahrnuje povinnost kritiky. Postřehů, co všechno dané dílo sráží, co všechno by se dalo udělat lépe. Já nic takového nemám v úmyslu. Tentokrát nemám pražádnou motivaci a vůbec žádné podklady pro jakékoli negativní hodnocení. Můžu jen zcela banálně konstatovat, že jsem uchvácena. Netroufám si hodnotit, která kniha by se měla dostat do čela žebříčku těch nejlepších vydaných v právě uplynulém roce, na to přeci jen nejsem dostatečně sečtělá. Pro mě osobně představuje ale Mycelium jednu z nejlepších knih, které jsem kdy měla tu čest otevřít. V tomto článku bych vás chtěla pozvat na procházku po tom, co by podle mě měla obnášet skvělá literatura. Neštítíte-li se chvalozpěvů, račte dále.

Sborník literární soutěže New weird - Sladké sny

6. ledna 2014 v 11:19 | Taive

Literární soutěž New weird je unikátním počinem Kateřiny Andrlové alias Sussanach, která ji na svých stránkách pořádá již třetím rokem. Jediné české klání amatérských povídek v tomhle zvláštním mladém žánru fantastiky právem získalo pozornost i ze strany nakladatelů a kritiků a tak se o letošních Vánocích objevil na stránkách Sardenu sborník vítězných prací z uplynulých dvou let, (můžete si ho tu stáhnout a nebude vás to ani nic stát) v krásné obálce Petry Slovákové. Organizátorce soutěže a všem úspěšným soutěžícím nezbývá, než pogratulovat, a ponořit se mezi mutanty, nemrtvé, živé stroje, kouzelníky a homunkuly do podivných a čarovných světů.

Hladová přání - Tereza Matoušková

25. prosince 2013 v 13:37 | Taive
Novela Hladová přání je jednou ze tří vydaných knih mladé české spisovatelky Terezy Matouškové, alias blogerky Temnářky. Když jsem před několika měsíci narazila na literární stránky této autorky, okamžitě mi učaroval lehký, hravý, i když mnohdy temný styl psaní a plastičnost jejího fantastického světa a postav. Teď jsem se konečně dostala i k zakoupení knížky a jejímu přečtení. (Moc si vážím toho, že exemplář, který mám tu čest přechovávat ve své knihovničce, je opatřen autorčiným vlastnoručním věnováním. Jsem na něj hrdá a velmi jí tímto děkuji :-).)
A jaké jsou dojmy? Tereza Matoušková má svůj charakteristický styl. Její svět, postavy i způsob vyjadřování jsou do značné míry opravdu nezaměnitelné. Čtenář její text zkrátka pozná, což je vzhledem k mládí autorky samo o sobě obdivuhodné. Pro mě jsou její texty hravé, osvěžující i příjemně mrazivé a Hladová přání mě rozhodně nezklamala.

Dcera čarodějek - Dorota Terakowska

24. prosince 2013 v 0:44 | Taive

Fantasy žánr je krajina velmi bohatá a různorodá. Dá se tu natrefit na džungle nápadů i na vyprahlé kouty, kde o svlažující originalitu ani nezavadíte. Je to také žánr plný klišé, žánr, který vznikl z pohádek a legend. Tohle všechno si zjevně uvědomovala paní Dorota Terakowska, když psala svou nejslavnější knihu. Dcera čarodějek je moderní mýtus. Mýtus o zemi, bez kultury, úcty a víry, kterou může zachránit jen čisté, mírumilovné srdce. Mýtus typický pro dvacáté století. Snad právě to mu dodává jedinečnou, tísnivou, neskutečnou, ale zároveň naléhavou atmosféru, která je hlavní devizou této knihy.
 
 

Reklama